Hlavní menu:

 
Bookmark and Share
09.02.2014, kategorie: Událo se

Animátoři po osmé

10. - 12. ledna 2014
Animátoři po osmé

Dnešní den nám přinesl jednu zajímavou možnost – ohlédnout se za dalším uběhlým víkendem, pořádaném v rámci kurzu Animátora mládeže, v zázemí Diecézního centra života mládeže na Ktiši.

Páteční časy příjezdů jednotlivých animátorů byli opět různých povah, nicméně ani největší opozdilec se nedopustil neúčasti na večeři, kterou bylo v 18:00 setkání oficiálně zahájeno. Po večeři jsme se odebrali do Jeruzaléma (společenská farní místnost), kde jsme se věnovali první ze 4 přednášek, kterých se nám dostalo. V přednášce s názvem: “Katecheze pro děti a dospělé“ nám byla Martinou Fürstovou nastíněna struktura katechezí určených převážně pro děti ve věku předškoláka a ostříleného školáka prvního stupně. Po přednášce jsme se odebrali do kaple ke společnému ztišení, a zakončení dne.

Druhý den jsme se sešli v kapli k oslavě sobotního rána modlitbou, jež nám připravil animátor Martin Pikeš. Po snídani jsme byli jsme rozděleni do dvou skupinek, v nichž jsme vypracovali zadaný úkol, totiž vyhotovit a následně prezentovat návrh náplně jednotlivých dnů dětského křesťanského tábora pro děti. Kreativní chvilku následně vystřídalo krátké povídání s Romanem Dvořákem věnované problematice náboženských sekt.

Následoval oběd, jímž jsme vstoupili do druhé poloviny dne. Polední klid, z naší strany věnovaný všemu kromě klidu, byl v 14:00 přerušen přesunem na dvůr. Zde jsme se zhruba hodinu věnovali v každém ze dvou rozdělených týmů honbě za co nejvyšším možným počtem světců, odborníků a manželství. Zkrátka za nejvyšším možným počtem bodů. Slunce bylo sice ten den schované nad mraky, ale naše nasazení to nijak nepoznamenalo. Marně byste hledali nezapojeného člena, a když někdo tehdy náhodou nebyl v pohybu, bylo to jen pro hledání nových sil. Všem animátorům se zdálo úsměvné, když v polovině hry padl ze strany vedoucích návrh na předčasné ukončení hry kvůli začínajícímu dešti. Hrálo se dál.

V tématu hry jsme pokračovali i následující čas. Po doplnění vypocených tekutin jsme společně se sestrou Zdeňkou z českobudějovické kongregace Školských sester de Notre Dame zasedli k další přednášce. Poslouchalo, a následně se i povídalo na téma: “Životní povolání a jeho volba.“ Se sestrou Zdeňkou jsme se nesetkali jen u přednášky. Postavila se na naši stranu, a společně s námi celý víkend plnila jako jeden z animátorů vše, co nám organizátoři kurzu nachystali.

Sobotní večer byl časem svědectví o cestě k Bohu. Každý z animátorů zde přednášel svůj osobní příběh, jehož vypracování bylo předmětem úkolu zadaného na posledním setkání. Vzešla z toho intenzivní, obohacující část večera, kdy jsme byli všichni příjemně zaskočeni naší otevřeností a bohatstvím myšlenek, kterých se nám skrze druhé dostávalo.

Večerního programu jsme se po modlitbě, kterou byl zakončen oficiální sobotní program dne, chopili my, animátoři. Během chvíle byli na faře k vidění skupinky animátorů diskutujících nad životem, případně skupinky diskutující nad životem a společenskými hrami.

Prvním bodem posledního dne byla nedělní bohoslužba, kterou nás hudebně doprovázeli nadaní animátoři. Po další z nejlepších snídaní jsme v Jeruzalémě společně usedli k poslední přednášce. Tentokrát byla vedena P. Romanem Dvořákem, a to velice příhodně na téma: “Povolání ke kněžství.“ Setrvali jsme zde ještě nějaký čas, abychom se společně věnovali reflexi celého víkendového setkání. Faru bylo třeba uklidit a vrátit do uživatelného stavu, a tak jsme se po obědě společně chopili smetáků, vysavačů a mycích prostředků. Po úklidu jsme (a někteří prozíravě již během úklidu) vyrazili na někdy i společné cesty domů.

Všem animátorům a vedoucím patří veliký dík za skvělý víkend!

Ondřej Krištof


© Design, redakční systém: WebDesignum 2008-2012