Hlavní menu:

 
Bookmark and Share
22.09.2011, autor: -vk-, kategorie: Událo se

Italské Loreto

Setkání pětadvaceti zemí v Centru Jana Pavla II.
Italské Loreto

Od 2. do 12. září proběhlo setkání pětadvaceti zemí v Centru Jana Pavla II. v italském Loretu. Mottem celého setkání byl úryvek z Janova evangelia: „Pane, ke komu bychom šli?“ Během tohoto setkání probíhal v Anconě Národní eucharistický kongres, který byl završen návštěvou Svatého otce. Za Českou republiku jeli dva zástupci, Vendula Krůlová a Petr Zadina.

Od první chvíle, co jsme okolo desáté večer dorazili do Agory, Centra Jana Pavla II., na mě dýchl vánek svěžesti a nepředvídatelného očekávání. Únava skolila nejen mě, ale i Petra. Druhý den ráno, když jsme se potkali v jídelně, kde na nás čekala sladká snídaně, mi Petr povídá: „To bys nevěřila, v noci jsem padnul na první volnou postel a ráno se probudím a koukaj na mě dva Filipínci a kluci z Jordánska. Byl jsem trochu zaskočený, protože jsem takové probuzení opravdu nečekal … “ S Petrem byla legrace, ale nějak automaticky jsme se oba ztratili mezi směsicí národů. Organizátoři pro nás pečlivě připravili program, který byl hluboký, ale i vyčerpávající. S takovou chutí už se mi dlouho neusínalo. V sobotu, po zahajovací mši s Mons. Giovanni Tonuccim, jsme měli možnost nést putovní Kříž Světových dnů mládeže, který jsme slavnostně předali mladým lidem z Ancony. Dále jsme se účastnili zahájení Národního eucharistického kongresu a mezitím se vzájemně seznamovali a družili při zpěvu arabských písní, tančili se Slovinci, Srby a Chorvaty a užívali si slunečného počasí. Druhý den nám P. Claudio Monge přednášel na téma Skandál Eucharistie a svět mladých. Nutno dodat, že pro ty, kteří neuměli italsky, byla k dispozici sluchátka s překladem do arabštiny a angličtiny. Z přednášky mě nejvíce zaujala formulace: „Krize je momentem vtělení.“ Na to navazující věta a chod myšlenek mně dosti pomohly: „Stávat se větším člověkem – více lidským, znamená jít z krize do krize. … Jeho Tělo bylo rozprodáno.“

Den šel za dnem. Návzajem jsme se přátelili a program utíkal. Měli jsme možnost strávit večeři s rybáři v Anconě, zažívat každodenní mši a bohoslužby s přinášením chleba ze zemí našich nových přátel, účastnit se přednášek a workshopů o Eucharistii a životě s ní, zažít sílu společenství. Navštívili jsme také poutní místo v Asissi, kde jsme strávili ticho v meditační zahradě a také jsme se potkali se studentem, který pochází z pásma Gazy a mluvil o problematice jeho rodného území. Poté jsme všichni na nádvoří tančili židovské, litevské a arménské tance. Diskutovali jsme se zástupci čtyř významných organizací v Itálii: Carovana, UNITALSI, Amici del Piccolo Principe a Lega del filo d'oro. Na „vlastní kůži“ jsme zažili ukřižování u kostela v Anconě, kde někteří z nás nesli kříž mladých, ale také jsme navštívili Loreto a prožili krásnou adoraci. Den před příjezdem Svatého otce jsme měli volnější program, a tak jsme se dostali i k moři, nebo na nákupy do Loreta. V neděli nás Svatý otec přivítal při mši v Anconě a o šesté hodině se s námi a mladými páry setkal na náměstí. Čas tak rychle utekl, že mi ani nedocházelo, že se s některými lidmi možná už nikdy neuvidím, ale i tak mi bylo nějak lehčeji na srdci. Byl to příjemně strávený čas, který mě posunul o kus dál a určitě na to milé společenství a „duchovní nakopnutí“ nikdy nezapomenu.

Vendula Krůlová


© Design, redakční systém: WebDesignum 2008-2012