Hlavní menu:

 
Bookmark and Share
01.12.2009, kategorie: Rozhovory

Rozhovor s bohoslovci

Jozef Gumenický
Rozhovor s bohoslovci

Na úvod prosím o stručné představení. Co jsi dělal či nedělal, než jsi vstoupil do semináře (co jsi studoval, kde jsi pracoval,..) odkud jsi, kolik Ti je roků,...?

Jmenuji se Jozef Gumenický, je mi 30 let a pocházím z východního Slovenska, i když studuji za budějovickou diecézi. Do semináře jsem se hlásil trochu později, protože jsem předtím studoval na filosofické fakultě a několik let pracoval jako učitel na gymnáziu.

Proč sis vybral právě praxi s mládeží?

Protože jsem již neměl moc na výběr (úsměv). Ne, to říkám s humorem, chtěl jsem poznat, co je to Ktiš (smích). Neměl jsem totiž ještě možnost se tam podívat. A trochu poznat, jak to tam funguje…

Co jsi od praxe očekával a naplnila se Tvá očekávání?

Neměl jsem nějaká zvláštní očekávání. Těšil jsem se, že potkám mladé lidi, že poznám další část diecéze - Šumavu, že se uvidím s P. Romanem a možná budu moci něčím přispět k chodu centra. Tak snad jsem něčím přispěl – možná nějakými špalky dřeva (smích), možná snahou o dobrou náladu…

Jak se Ti na Ktiši líbilo?

Moc. Stačí taková odpověď?

Nestačí, nicméně jaké další praxe jsi stihl či jak vypadal Tvůj další program během prázdnin?

Strávil jsem 1 měsíc v Bavorsku na jazykovém kurzu a kromě Ktiše jsem ještě praxoval v Kněžském domově v Českých Budějovicích. A několik týdnů jsem byl doma na Východě mezi příbuznými.

Co si myslíš, že je při práci s mládeží důležité?

Dát do práce srdce. Mladí lidé vycítí, jestli je přijímáme a máme rádi, nebo se s nimi bavíme, jenom aby řeč nestála.

Máš Ty osobně nějaký vzor?

Týmáky na Ktiši (smích) A kromě Vás ještě několik lidí, které mám rád a kteří mě v mnohém ovlivnili.

Co by jsi chtěl vzkázat českobudějovické mládeži ?

Nebojte se být dobří!

Dík, Jozefe! Ať se Ti daří!


© Design, redakční systém: WebDesignum 2008-2012