Hlavní menu:

 
Bookmark and Share
03.08.2016, kategorie: Událo se

SDM Krakov 2016 - Deset nezapomenutelných dní

SDM Krakov 2016 - Deset nezapomenutelných dní

10 nezapomenutelných dní - trochu nečekaně byly nezapomenutelné jen pozitivně, minimálně naše skupinka měla štěstí úplně na všechno!
Pohostinnost Poláků je tak absolutní, že se dá jen špatně popsat. Oni byli opravdu ze srdce nadšení, že se o nás mohou starat, mohou nám nacpat při sebemenší příležitosti horu jídla, předhánět se, která rodina se o své děcka postará lépe...
Mezinárodní setkání v rámci předprogramu byla různá.. Koncert na letišti vedle rozjásaných Italů v atmosféře naprostého nadšení, prostor k hrám se senem ;) , kněz na židli roztleskávající po mši dav, selfíčka mexických kněží přímo při mši, louka porůznu obsazená zpovídajícími se lidmi... Nebo setkání na stadionu v Tychy, kdy člověk pochopil, že i opravdu zvláštní a nudný program může být darem, protože nabídl prostor k tomu, abychom si ho po svém vylepšili. :)
Kdo nezažil překlad češtiny do polštiny (a naopak) od otců Martinů, tak o hodně přišel :) Pantomimické doprovázení také stálo za to :) A navíc, díky otci Martinovi se taky přihodilo, že jsme večerní modlitbu měli tlumočenou do češtiny - nakonec byla z většiny tlumočená pouze do češtiny. Němci, Chorvati a kdo to tam ještě byl asi neměli tak skvělý doprovod jako my, a tak se překladu nedočkali :)

Přesunuli jsme se do Krakova... Hned od prvního večera to stálo za to. Ať už ta duchovní část - večerní modlitby, dopolední katecheze, mše a modlitby. Nebo hledání místa, kde by se dala sehnat večeře, rozezpívávání tramvaje, nadávání na totálně uječené Italy, čekání na koncert Pavla Helana, pokus dostat se na správné místo porovnáváním zastávek tramvají, protože na mapě byly jen speciální spoje a my jezdili i jinými... :)
Byla to opravdu masová akce, ale člověk se skoro nepotkal s bezohledným chováním. Když bylo potřeba, vždycky se našel někdo ochotný pomáhat - ať už jsme si vzájemně radili cestu, sdíleli zkušenosti, kde se dá najíst atd. Když se někomu udělalo z vedra a davů špatně, okamžitě nám začali ostatní nabízet vodu, mokrý šátek, vějíř, hroznový cukr, pomoc s batohem... Lidé nebyli lhostejní k tomu, co se děje kolem nich.
Všichni jsme dostali úžasný dárek od Dominika Duky - Bibli (a jako fakt nádhernou!). 
Při závěrečné vigílii se rozsvítily svíčky. A když se člověk postavil, a kam až dohlédl, viděl malé plamínky, opravdu si uvědomil, že je nás hodně a že všichni máme být světlem.

Bylo to hodně náročné. Fyzicky i psychicky. Neustálé davy, či jen absence soukromí, způsobovala, že člověk získával alergii na některé věci, které by jinak třeba zvládal. Přesto jsme se vždycky drželi rady: "Ať nad vaším hněvem nezapadne slunce" a ukazovalo se, že nedorozumnění a únava nemají moc zničit přátelství mezi námi.
Budu ráda vzpomínat na Polsko a Poláky, na jejich pohostinnost a lásku, na radost ze života a víry, kterou jsme prožívali, na program, ale ještě více na věci, které se udály jen tak mimochodem - rozhovory, objetí, rozhodnutí, setkání, úsměvy... :)

Kateřina Machulová

 

Více fotek bude k dispozici brzy.

Ke stažení: 13925597_273653069671538_1919117413921541774_o.jpg, 291 kB; 13667948_273653066338205_3326991841390177821_o.jpg, 195 kB; 13926031_273653126338199_2602018161545322060_o-1.jpg, 210 kB


© Design, redakční systém: WebDesignum 2008-2012