Setkání animátorů v Nové Cerekvi
Odloučení bylo dlouhé! Každý věděl, že tento prázdninový „maraton“ bude příliš dlouhá pomlka, ale na druhou stranu příliš krátká na psychickou a fyzickou rehabilitaci...
Myslíte, že píšu román? Ne! Popisuji prázdninové smutnění po kamarádech, známých, prostě po animátorech.
Tento víkend (4. – 6. 9.) se zaměřil na plánování vikariátního setkání mládeže a seznámení s našim novým otcem Romanem Dvořákem, který se zároveň stal novým vedoucím DCM ČB.
V pátek večer jsme se opět skoro všichni sešli v Nové Cerekvi. Ze začátku jsme se posilnili večeří. Následně jsme se odebrali do nově zařízeného podkrovního pokoje, který poskytuje mnoho možností např. při nepříznivém počasí. Zde jsme se pomalu začali seznamovat s o. Romanem. Povídali jsme si o zážitcích z prázdnin. Avšak stěžejním tématem byla odezva na animátorský kurz, kterým jsme doslova žili minulé 2 roky.
Myslím, že každý bez přetvářky povídal o kladných zážitcích, zkušenostech a změnách v chování, které po absolvování tohoto kurzu zažil. Po vtipném, ale i zajímavém vyprávění se přiblížil čas k modlitbě. Modlitby se ujaly, velice zkušené, sestry Bradáčovy, jejichž přítomnost vždy zaručuje velice hluboký zážitek.
V sobotu se již od 6:30 pracně vařilo, míchalo, šlehalo a peklo vše, co mohlo sloužit za pokrm hladovějícím a v těchto minutách ještě spícím lidem. Po vydatné snídani nás čekala psychologická přednáška se specializací na Úskalí v nonverbální komunikaci, kterou vedl V. Sekyrka. Po asi hodinové přednášce následovala krátká pauza a práce ve skupinkách. Práce „ve skupinkách“ obsahuje povětšinou scénky ze života, do kterých jsou zakomponovány znaky z předešlých přednášek. Jelikož jsme měli na našem setkání o. Romana, byla do programu zakomponovaná i mše sv., která se konala na faře. Před odpoledním blokem jsme se museli rozloučit s o. Romanem, který odjížděl o den dříve.
Po obědě a osobním volnu nás čekalo perné odpoledne. Nastal právě ten kýžený okamžik, kdy jsme se měli předvést se svými znalostmi z animátorského kurzu.
Začali jsme ve skupinkách plánovat vikariátní setkání mládeže. A vskutku nápady jsme jen oplývali. Originálními, střízlivými a realizovatelnými. Před celkovou prezentací našich návrhů jsme šli na krátkou procházku. Čerstvý vzduch nás všechny probral, a proto jsme mohli pokračovat. Po horlivé debatě jsme každý dostal určitý úkol, kterých bude jistě ještě mnohem více při otevřeném setkání, které budeme pořádat. Jako pokaždé jsme se po večeři dívali na film. Víkendovým překvapením byl tentokráte film s náboženským motivem „Vzepřít se obrům“.
V neděli nás čekal už jen rychlý, ale důkladný úklid, mše sv., rozloučení a odjezd. Všichni jsme se shodli, že je až neskutečné, jak víkend s přáteli uteče jako voda! Proto doufejme, že budou další setkání, pro všechny, kteří se nemohou „nabažit“.
Vám, kteří jste „na vážkách“ zda se přihlásit či ne, zaručuji skvělou zábavu a mnoho nových a důležitých informací pro budoucí život.
Kristina Chadimová
animátorka na plný úvazek
