Silvestr 2009 – Ktiš
Batohy různých velikostí, zvonící smích, ostré dupání po schodech. Přesně takhle vypadá úterní večer 29. 12. 2009. Z daleka i z blízka se sjela křesťanská mládež oslavit společně Nový rok. Ke společnému programu nás zve hlučně zvonící zvon v rukách týmáků. „Ahoj, jmenuju se Zdiška a jsem ze Sušice.“ Klasické představování se nám nevyhnulo ani tentokrát. Následovala hra ve skupinkách s otázkou „umíš číst myšlenky druhých?“ Když jsme zjistili, že vševědoucí je opravdu jen Bůh, přesunuli jsme se do kaple, kde jsme slavili mši svatou.
Ráno nás v nemilosrdnou hodinu budila písnička. Jindy příjemná melodie se dnes zdála nesnesitelná. Rychle obléknout, vyčistit zuby a za pochodu se učesat … po schodech dolů a rovnou do kaple, kde byly ranní chvály. Plné stoly, teplý čaj …. příjemná to chvilka času. Dopolední sportovní hru jsem nazvala „Zachraň se, kdo můžeš aneb, kdo přežije, vyhraje!“ Nesnadná chůze v drsném terénu, kapky potu stékající po tváři, myšlenky automobilistů, které se vznášejí kamsi ku hvězdám. Slepota je strašná věc … ještěže máme ty navigátory ;-). Konečně je tu čas oběda a s ním spojené i poobědní leháro :-D. Ve dvě hodiny sraz v slavném městě Jeruzalém. Jak krásná a příjemná je chvilka ticha, strávená nad úryvkem z Bible. Po rozjímání jsme se sešli ve skupinkách a sdělovali si dojmy, postřehy a různá zaujetí z knihy Kazatel. Den jsme zakončili společnou adorací.
A je tu den D.
Opět krušné ráno. Opět nestíhání. Opět pozdní příchody na chvály. Snídaně a loučení s jednou z nás. „Bůh versus já“ Jaký je můj vztah k Bohu? Kdy mě Bůh vytáhl z bryndy? Jde žít bez Boha? Zamysli se a po pravdě odpověz! Krátké, ale hluboké rozebrání Boží pomoci. A máme tu další bojový úkol na scéně. Příprava pochutinek na večer. Ani byste nevěřili, kolik chlebíčků se vejde pod jednu fólii a kolika různými způsoby se to dá zabalit ;-). Oběěěěěd a je rajskáááááá a šlofíčéééék :-)- Následuje vymýšlení večerního programu. Ktiší zní zděšené výkřiky vedoucích skupinek, poté už jen mdloby a tichý souhlas. Večer jsme zahájili slavnou mší svatou. Přítomen byl dokonce i otec biskup Pavel Posád. Kaplí se rozezněly nástroje a hlasy všech přítomných chválily Boha.
Na večerním programu nás uvítali naši oblíbení moderátoři a to: „Pavel a Dáda!“ Hnedka v prvních chvílích jsme měli příležitost prohrát majlant. „Vsaďte si na své lidi!“ Velmi ostré otázky a úkoly dělané přímo na tělo nás provázely soutěží. Poté jsme se zaposlouchali do libých tónů Ktišské SUPERSTAR. Hádejte, kdo vyhrál? Můžete volat na číslo … ;-)Pro potěchu malých diváků následovalo loutkové divadlo. „Zlatovlásko, ty má krásko…“ Program byl přerušen krátkou vánoční reklamou. „A bude mít i ty zahnutý zuby nahoru?“ Není nic hezčího než vidět zrzavou holčičku s dvěma culíčky a s kozí bradkou, v malé růžové bundičce, v hnědé sukničce, a chlupem zarostlýma nohama v kozačkách. Opravdu zdařilý a nezapomenutelný výkon. Dále si diváci zahráli tragickou pohádku o princezně na hrádku. Večerní program byl zakončen večerníčkem o lakomém statkáři Krkovičkovi, kterému se jeho lakota opravdu nevyplatila. Před půlnocí jsme se všichni shromáždili v kostele, kde byla připravená modlitba Taize. Zde jsme mohli Bohu poděkovat za uplynulý rok. Odevzdat mu své chyby, smutky, ale i své radosti, schopnosti a lásku. Zpěvy Taize nás doprovázely tichou modlitbou, která byla zakončena požehnáním.
10, 9, 8 … 3, 2 ,1 cink cink … „hodně štěstí, zdraví, lásky a Boží pomoci a požehnání do nového roku!“ Jídelnou zní veselé hlasy, smích a to vše podbarvuje radostně znějící harmonika. A jelo se až do rána.
Ani posunutý budíček mnohým nestačil. Na ranní chvály se pomalu schází obyvatelé Ktiše. Rychlá snídaně, požehnání a už se vyráží cestou necestou na mši svatou do Chrobol. Je to dobrý, došli jsme všichni. Ze mše svaté nás naštěstí odvezla ktišská taxi služba, protože a jelikož … jinak nevím, nevím. Ale pár nadšenců, v čele s Romanem, se rozhodlo jít onu štreku nazpět pěšo. My ostatní jsme jen s údivem zírali. Po skoro celodenním výletu byl volný program.
Sobota ráno. Lidí pár. Chvály. Snídaně. ÚKLID. Řeknu vám, to byla ale fuška. Sobota odpoledne. Lidí poskrovnu. Z nabídky programů vyhrál fotoromán a křesťanské kapely. Ti odvážnější ze zbytku se pustili do vehementního focení. Velmi zábavné a hlavně naučné. Den jsme zakončili mší svatou.
Neděle. Nastal den odjezdu, den plný slz a dojemného loučení. Poslední vytrvalci zamávali bílým kapesníčkem a odjeli do svých domovů.
DÍKY ZA VŠE! BYLO NÁM S VÁMI SKVĚLE!
Zdiška Švehlová
Ke stažení: Fotoroman.pps, 4 MB
