Hlavní menu:

 
Bookmark and Share
24.05.2016, kategorie: Událo se

Víkend do 15ti

Víkend do 15ti

Víkendovka byla v ohrožení, protože účast mládeže ve věku od  11ti do 15ti byla nevalná. Naštěstí jejich řady doplnili další mladí lidé, kteří svým věkem nahradili mnohdy 1 ½ , 2 až tři osoby zmíněného věku. Proto nic nepřekáželo tomu, abychom si to pořádně užili.

V pátek po dojezdu všech účastníků mohlo vše začít. Hry, modlitba a spousta zábavy. Sobotní ráno jsme začali slavením mše svaté s větším počtem kléru než jiné víkendy tohoto typu. Sloužil ji P. Pavle Němec za přítomnosti katedrálního jáhna Jendy Kulhánka. Poté jsme společně došli k závěru, že centrum života mládeže by se mohlo profilovat v mnoha směrech také jako ftcentrum – posilováním lýtkového svalu při pletí stromků; svaly na rukou, zádech a celém těle při dělání dřeva, bourání kaple či odpoledním rytířském turnaji a přehazované. Večer byl zakončen opékáním buřtů a modlitbou růžence u ohně. Neděle patřila nejen slavení mše svaté, ale také tématku o tom, co (ne)chceme slyšet. Kluci i holky dali dohromady své desatero věcí, které jsou důležité pro jejich život, a následně jsme probírali, co mají společného a v čem se naopak rozcházejí. Výsledky byli někdy úsměvné, ale mnohdy poučné, obohacující. Dozvěděli jsme se, že pro kluky je důležité nejen jídlo a pití, ale také uznání jejich výhry, naopak nemají rádi hodnocení jejich vzhledu. U holek je důležitá pochvala, chtějí slyšet, že v tom nejsou samy. Důležitá jsou pro ně slova: děkuji, prosím, omlouvám se. Naopak nechtějí slyšet, že se s nimi nepočítá, že jsou navíc, za nic nestojí. U obou skupin, jak u holek, tak chlapců by se dalo pokračovat s jednotlivými body - co je a není pro ně důležité v tom, co právě prožívají, avšak to by bylo na delší psaní. Možná důležitější je to, aby si to jednou za čas dokázali uvědomovat, mluvit o tom a také to žít ve vztahu k druhým.


© Design, redakční systém: WebDesignum 2008-2012