Hlavní menu:

 
Bookmark and Share
23.10.2015, kategorie: Událo se

Začal nový Animátorský kurz

Začal nový Animátorský kurz

Po dlouhých třech letech se opět otevřel dvouletý Animátorský kurz na Ktiši. Kurz je určen pro mladé lidi, kteří chtějí oživovat (= animovat) farnost a chtějí neustále obnovovat svůj vztah k Bohu.

V pátek 9. října jsme se poprvé sešli, abychom společně odstartovali naši dvouletou cestu stávání se dobrými animátory. Hry na zapamatování jmen byli velice důležité. Sešlo se nás totiž 22 mladých (z toho jen 6 kluků) a při takovém počtu jsme někteří měli problém oslovit druhého správným jménem ještě v sobotu.

Sobota začínala mší svatou v kapli, kde jsme měli i vlastní doprovodnou kapelu složenou z hudebně nadaných jedinců. Dopolední přednáška od P. Jozefa Gumenického byla rozdělena na dvě části. Tyto dvě části byly odděleny aktivitou venku, při které jsme dostávali pingpongový míček z jednoho místa na druhé a učili se spolupráci v týmech. První část přednášky měla zajímavý úvod, popisovali jsme pocity horolezce nebo člověka, který skáče bungee jumping. Od těchto sportů jsme se dostali krásným propojením až k pojmům víra, zjevení, a k tomu, jak probíhaly dějiny spásy. V druhé části jsme se zabývali Biblí, jak vznikala, jak v ní hledat, a na to pak navazovala chvíle ticha nad biblickým úryvkem.

Odpolední program vedla psycholožka Šárka Kučerová, která měla přednášku o člověku, osobnosti, potřebách člověka a o vývojových stupních člověka. Ke každému podtématu jsme dostávali drobné úkoly, otázky na zamyšlení, se kterými jsme dále pracovali. Abychom se ovšem nevěnovali člověku jen z psychologického, duchovního a sociálního pohledu, tak pro nás byla připravena trochu náročnější hra venku, kde jsme měli člověka zachyceného z biologického hlediska. Skládali jsme části lidského těla a zjistili jsme, že se možná ani tak moc neznáme z toho pohledu biologického, protože jedné skupince chyběl nos a druzí zase měli třeba dvě srdce.

Ranní nedělní mše svatá proběhla v Ktišském kostele a byla opět doprovázena naším sborem. Poslední společné chvíle jsme trávili zpětnou vazbou prvního, již uplynulého víkendu, a úklidem celé fary. Když jsme se loučili, tak jsme věděli, že se neloučíme na dlouho, protože za měsíc se opět sejdeme a budeme se snažit dále tvořit dobré společenství.

Tereza Oušková

 

© Design, redakční systém: WebDesignum 2008-2012